Nepřestávejte s tím, co máte rádi.
- Autor příběhu: Alena, 67 let
Vždycky jsem měla energie na rozdávání. Nejvíc mi vyhovovaly dny, které byly od rána do večera vyplněné aktivitou. Nicnedělání mi přišlo jako ztráta času. Jako dítě jsem se neustále věnovala nějakému „zaměstnání“, obvykle spojenému s pohybem nebo s pomáháním v domácnosti či na zahradě.
V dětství a mládí jsem trávila celé dny venku nebo na různých kroužcích. Jakmile jsem zaslechla hudbu, hned jsem se začala vrtět, a tak mě rodiče přihlásili na tanec a na balet. K tancování jsem později přidala ještě gymnastiku a orientační běh. Intenzivní pohyb je pro mě zkrátka přirozenou součástí života. Sport se však bohužel pojí i s určitým rizikem úrazů, které se postaraly o to, že jsem šla místo sportovního gymnázia studovat „obyčejnou“ střední školu.
V průběhu života jsem některé náročnější aktivity nahradila takovými, ze kterých mám větší zdravotní přínos a větší radost. Protože pro mě radost z pohybu je ta, která nebolí. Jezdím třeba na koloběžce a doma na rotopedu, chodím plavat do bazénu v Podolí. Místo gymnastiky cvičím jógu a v tanci se realizuju každý týden v pohybovém programu divadla Ponec.
Část svého času nyní taky věnuju jiným než vyloženě pohybovým aktivitám. Provádím turisty v Betlémské kapli. Naplňuje mě, když mohu nejen cizincům, ale třeba i naší mladé generaci poutavě povyprávět o významné části českých dějin, když si lidé z mého vyprávění něco odnesou. V rámci programu PŘEČTI společně s mnoha dalšími seniory čteme malým dětem jednou týdně pohádky.
Sice jsem za ty roky ubrala na intenzitě, ale pohyb mě pořád moc baví. Je zkrátka mou nedílnou součástí. Jsem přesvědčená, že zdravý pohyb a duševní hygiena strašně moc pomáhají, aby byl člověk odolnější nejen vůči nemocem, ale i vůči černým myšlenkám, a proto nepřestávejte s tím, co máte rádi.