Vzpomínky nám zůstanou a humor je koření života
- Autor příběhu: Helena Hanušová, 66 let
Jsem už ve věku, kdy něco pomatuji a něco jsem zažila. Do školy jsem chodila moc ráda, něco mě bavilo víc, něco míň, jsem spíš humanitní typ. Pamatuji si uhelné prázdniny i pracovní soboty. Měla jsem milující rodiče a hezké a šťastné dětství, i když jsem jedináček. Sourozenec mi vždycky moc chyběl.
Obejdeš se bez toho?
Rodiče byli dělnických profesí. Maminka byla sice zdravotní sestra, ale své práce se po mém narození vzdala, abych nemusela do jeslí. Nikdy jsme moc bohatí nebyli, ale vždycky mi dopřáli, co jsem potřebovala. Vystačili jsme s málem, ale maminka se měla co ohánět. Tatínek, když jsem něco moc chtěla, mi říkal: „A obejdeš se bez toho?“ a když jsem si odpověděla, že asi jo, tak bylo vyřešeno a tak mě vlastně naučil šetřit. Tuto jeho větu si občas řeknu i dnes.
Maminka pocházela ze Slovenska a byla ze sedmi dětí, dodnes tam mám spoustu příbuzných, bratranců a sestřenic a stále tam velmi ráda jezdím, i s rodinou. Vzhledem k vzdálenosti přes 400 km se tam nedostanu tak často, jak bych si přála.
Na Slovensko po čtrnácti letech
Jak šel života běh, měla jsem malé děti a méně času. Na návštěvu na Slovensko jsme se dostali po dlouhých 14 letech. Moc jsem se těšila. Bylo to úžasné, srdečné a dojemné setkání, které mě hřálo u srdíčka. Vazby byly navázány v dětství, kdy jsem tam jezdila jako malá s rodiči a teď se jen prohloubily. Navštěvujeme se dodnes a já se tam vždy moc dobře cítím. Tím chci říct, že rodina a vztahy v ní jsou moc důležité, aby člověk měl oporu, měl si s kým popovídat a v případě potřeby na koho se obrátit. Takové vazby a vztahy se v dospělosti podle mě navazují hůře, i když mám kamarádku ze základky a kolegyně z prvního zaměstnání, se kterými se scházím dodnes.
Je také dobré komunikovat s lidmi, když je nějaký problém, tak to nedržet v sobě a věci si vyříkat. Jsem knihovnice a spíše optimista. Čtení dobré knížky člověku taky udělá dobře. Proto jsem se též přihlásila jako čtecí babička. Svým dvěma synům jsem četla odmalinka a měli to moc rádi, i když každý z nich je jiný, starší má kladný vztah ke knížkám doteď, mladší nečte vůbec. Taky je fajn se zasmát a pěstovat humor, neboť je kořením života, taky být pozitivně naladěný a snažit se, pokud to jde, užívat si každého dne a být k lidem slušný a laskavý, myslím si, že se to člověku vrátí.